Poruchy učení

Druhy poruch učení

Mezi nejčastěji se vyskytující specifické poruchy učení patří dyslexie. Jedná se o poruchu schopnosti naučit se číst běžnými metodami a porozumět čtenému textu, přestože inteligence takového dítěte není snížená. Děti (a také dospělí) nejsou schopni číst dlouhé texty a pochopit jejich smysl, ačkoliv znají písmena. Tyto děti mají potom problémy i např. při přijímacích testech na střední školy, kde se vyžaduje práce s textem. Při dřívějších výzkumech (např. Hinshelwood, 1917) se předpokládalo, že obtíže při učení čtení u dyslektických dětí jsou způsobovány poruchami vidění nebo nedostatečně vyvinutým zrakem. Obtíže se zvládnutím čtení má v začátcích školní docházky poměrně velká skupina dětí, ne ve všech případech se zde ale jedná o specifickou poruchu učení.

Mezi další nejběžnější specifické poruchy učení patří:

• Dysortografie se projevuje ztíženou schopností osvojit si pravopis daného jazyka, ačkoliv se dítěti dostává běžného vedení.
• Dysgrafie znamená obtíže s písemnou formou projevu, kdy dítě píše velice ztěžka, neobratně, má problém si zapamatovat tvar písmen a jeho písmo je velice nečitelné a neuspořádané.
• Dyskalkulie je specifická porucha počítání a práce s matematickými symboly.
• Dysmúzie je porucha související s hudebními schopnostmi.
• Dyspinxie je porucha charakteristická nízkou úrovní kresby.
• Dyspraxie znamená špatnou obratnost.

Odstraňování specifických poruch učení

Odstraňování nebo zmírňování obtíží dítěte se specifickými poruchami učení je dlouhodobý proces. Obecně neexistuje k nápravě specifických poruch učení žádná univerzálně platná a účinná metoda. Na základě odborné diagnózy se stanovuje specifická péče, která by měla respektovat druh a závažnost poruchy. Cestou k nápravě těchto poruch se využívá specifická reedukace, která zahrnuje speciálně-pedagogické metody. Pro dítě se specifickou poruchou učení je zejména důležitá pravidelnost reedukace, možnost sledovat vlastní zlepšení a posilování pozitivní motivace. Reedukaci lze aplikovat přímo v prostředí školní třídy, kdy se dítěti věnuje speciální pedagog, nebo pomocí návštěv pedagogicko-psychologické poradny dítěte s rodiči, anebo i částečně rodiči v domácím prostředí.

Předmět speciálně pedagogické péče

Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogickými pracovníky školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy školy nebo školského poradenského zařízení při dodržení nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin, přičemž ve druhém stupni podpory je zaměřen na nápravy v oblasti logopedických obtíží, řečové výchovy, specifických poruch učení, rozvoj grafomotorických dovedností, rozvoj vizuálně percepčních dovedností, zdravotní tělesné výchovy, nácvik sociální komunikace. Ve třetím stupni podpory zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče uvedené ve druhém stupni podpůrných opatření, doplněné např. o zrakovou stimulaci, bazální stimulaci u žáků s mentálním postižením, práci s optickými pomůckami, logopedickou péči, u žáků, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se věnuje rozvíjení sluchového vnímání, odezírání, rozumění mluvené řeči a její produkci, českému znakovému jazyku, dále se věnuje prostorové orientaci, případně dalším oblastem speciálně pedagogické péče. Ve čtvrtém stupni podpory je předmět speciálně pedagogické péče zaměřen na oblasti předmětů speciálně pedagogické péče ve druhém i třetím stupni podpůrných opatření a dále na český znakový jazyk, prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace, na prostorovou orientaci, na samostatný pohyb zrakově postižených, na práci s optickými pomůckami, na Braillovo písmo, na bazální stimulaci u žáků s kombinovanými vadami, případně vychází z dalších obtíží žáků, které vyplývají z charakteru jejich zdravotních obtíží. V pátém stupni podpory vychází předmět speciálně pedagogické péče ze specifik obtíží žáka, je stanoven SPC.

Pedagogická intervence

Pedagogická intervence je určena žákům se SVP, často žákům s jinými životními podmínkami nebo žákům vyrůstajícím v odlišném kulturním prostředí.

Slouží k podpoře jejich přípravy na vzdělávání, k podpoře vzdělávání předmětů, ve kterých selhávají. Kompenzují nedostatečnou domácí přípravu, rozvíjí jejich vědomosti a znalosti, jazykové kompetence a sociální dovednosti.

Obsah předmětu Pedagogická intervence musí být v Doporučení popsán v organizaci vzdělávání žáka, z něj pak vyplývá potřebná kvalifikace pedagogického pracovníka školy. Soudím, že zaměňujete předmět PI a předmět speciálně pedagogické péče. PSPP skutečně může vyučovat speciální pedagog, psycholog nebo učitel s rozšířenou kompetencí pro SVP.

Pedagogická intervence má 3 varianty využití:

• Přípravu na výuku, včetně domácích úkolů – zajišťuje pedagog, případně asistent pedagoga, je to PO i pro družinu.
• Podporu rozvoje kompetencí žáka, které jsou ovlivněny jeho speciální vzdělávací potřebou – pedagog s příslušnou kvalifikací pro daný předmět.
• Podporu školy při řešení rizikového chování ve třídě, práce se třídou a její vztahovou sítí – subjekt, který se zabývá řešením obdobných problémů ve škole – psycholog, SVP, PPP, NNO.

Maximální počet žáků ve skupině je 6 (před novelizací vyhlášky č. 27/2016 Sb. byl max. počet 4), ale za složení a počet žáků ve skupině odpovídá ředitel školy (tedy může jich být i méně, pokud by neplnila svůj účel podpory při využití maximálního počtu žáků).

Při zajištění podpůrného opatření je nutno dodržet doporučovaný rozsah hodin týdně. Pokud je pro školu i žáka výhodnější rozdělení hodiny a její realizace před začátkem vyučování, je to možné.