Tabule ZŠ
Tabule MŠ
Kontakty

ZŠ a MŠ -  ředitelka
Mgr. Ivana Kašparová:

+420 777 227 051 (mobil)
datová schránka  ID rbimii3
ZŠ - sborovna:
+420 733 537 658
Mateřská škola:
+420 733 534 813
Školní družina:
797 971 790
Školní jídelna:
+420 733 534 813
ŠJ - vedoucí:
+420 773 678 695 (mobil)
Výchovný poradce, logoped:
+420 725 498 098 (mobil)
(možnost zprostředkování kontaktu na psychologa)
Číslo bankovního účtu:
181574256/0300

Mohlo by Vás zajímat

Školní poradenské pracoviště » Prevence » Mohlo by Vás zajímat

 

Půl hodiny denně pro mé dítě

 

1. Hovořím s dítětem o drogách

  • Řeknu svému dítěti, jaký mám postoj k drogám a co si o nich myslím.
  • Řeknu svému dítěti, co udělám, když zjistím, že drogy užívá (zkouší).
  • Poradím mu, jak se má zachovat, až mu bude některý z kamarádů drogy nabízet.

 

2. Pravidelně budu se svým dítětem hovořit o tom, co ho momentálně trápí, o čem nejvíc přemýšlí

  • Zeptám se, co mé dítě nejvíc trápí.
  • Pozorně ho vyslechnu, nebudu to hodnotit ani unáhleně radit, přikazovat nebo zakazovat.
  • Řeknu mu, jak to na mě působí a co si o tom myslím.
  • Sdělím mu, co bych udělal/a já.

 

3. Budu působit na rozvoj sebevědomí dítěte

  • Alespoň 3x denně si najdu důvod k pochvale, nebo projevení uznání.
  • Pokud se naskytne příležitost kladně zhodnotím své dítě někomu třetímu v jeho přítomnosti.
  • V případě neúspěchu ho povzbudím a vyjádřím naději, že příště to určitě dokáže.

 

4. Budu své dítě vychovávat k zodpovědnosti za své chování

  • Pokud dítě překročí výchovná pravidla v rodině, musí si za to nést následky.
  • Pokud dítě překročí pravidla školy, neusnadním mu nesení si následků, nebudu ho ani omlouvat.
  • Budu dítěti vždy připomínat, že za každé chování si neseme následky, sami jsme za ně zodpovědní.

 

5. Budu své dítě bezpodmínečně přijímat a mít rád

  • Pokud se na dítě budu zlobit, řeknu mu, že se zlobím na něho za nevhodné jednání, ale nic to nemění na tom, že ho mám rád/a.
  • Nehodnotím dítě style ..“ty jsi nešika, ty jsi hloupý,..“,  ale to se ti nepovedlo, příště se ti to třeba podaří lépe.

 

6. Budu své dítě učit umění odmítnout

  • Budu své dítě učit, že odmítnout kamaráda neznamená ztratit ho.
  • Dítě by mělo vědět, že je možné odmítnout i dospělého, pokud se k němu chová divným způsobem, ubezpečím ho, že se na něj nebudu zlobit, pokud se mi svěří. A pokud se svěří, ocením jeho důvěru.

 

7. Budu učit své dítě sebekázni

  • S ohledem na věk dítěte mu budu přidělovat povinnosti a budu trvat na jejich pravidelném plnění.
  • Budu vyžadovat, aby své povinnosti dítě plnilo bez mého připomínání a kontroly.

 

8. Naučím své dítě pozitivnímu vidění světa

  • Budu své dítě učit hledat na všem také dobré stránky.
  • Budu projevovat důvěru v jeho síly, které má a může je uplatnit při překonávání obtíží.

 

9. Povedu dítě k aktivnímu trávení volného času

  • Budu upřednostňovat takové aktivity, kde dítě musí vyvíjet vlastní aktivitu.
  • Omezím sledování televize a počítačových her, zajistím přiměřené množství zájmových činností.
  • Budu mít přehled o tom, co dělá ve svém volném čase.

 

10. Budu se zajímat o to, s kým se mé dítě kamarádí a jaké jsou jeho postoje k návykovým látkám

  • Budu se zajímat o kamarády svého dítěte, jeho vztah k nim, o to, jací jsou, jak se chovají, co si mé dítě o nich myslí a jak jsou pro něj důležití.

 

 

 

 

 

Stres

Je označován jako zátěž, tlak, tíseň apod. Spoluutváří náš způsob života, stanovuje tempo a určuje rytmus, kterým žijeme, součástí života je najít správnou rovnováhu mezi příliš velkým a malým stresem.

Stresor je činitel, který působící stres.

Stresová reakce je odpověď organismu na stres.

Stresor a stresová reakce se hovorově nazývá konflikt, úzkost, frustrace nebo nepříjemně pociťované situace.

Stres nemusí být vždy škodlivý, může být i užitečný, může aktivovat jedince k pozitivní reakci, po které zavládne vyváženost.

Negativním stresem začneme ztrácet pocit jistoty a adekvátnost, cítíme přetížení, zoufalství, bezmoc, ztrátu. (třes rukou, tik, pocení, deprese, úzkost, nervozita…)

Na konci 60. let minulého století sestavili američtí vědci T. H. Holmes a R. H. Rahe (Šnýdrová, 2006), na základě provedených výzkumů, stupnici působnosti různých stresorů, tedy stupnici sociální přizpůsobivosti, kterou nazvali teorie společenského přizpůsobení.

 

 

 

Míra stresu – stupnice společenského přizpůsobení (Holmes + Rahe)

 

Smrt manžela, manželky                              100b

Rozvod                                                          73

Vězení                                                           63

Smrt v rodině                                                63

Zranění nebo nemoc                                     53

Sňatek                                                          50

Ztráta zaměstnání                                         47

Manželské problémy                                   45

Odchod do důchodu                                     45

Změna zdravotního stavu člena rodiny        44

Těhotenství                                                   40

Sexuální problémy                                        39

Přírůstek do rodiny                                        39

Přizpůsobení se nové práci                            39

Změna finanční situace                                   38

Smrt blízkého přítele                                      37

Změna v povolání                                          36

Manželské hádky                                          35

Velká půjčka                                                 31

Potíže s tchýní s tchánem                              29

Osobní úspěch                                               28

Manžel přestane nebo začne pracovat          26

Změna v životních podmínkách                   25

Změna v osobních zvycích                           24

Potíže se šéfem                                             23

Změna bydliště                                            20

Změna pracovní doby nebo podmínek        20

Změny ve společenském životě                  18

Malá půjčka                                                 17

Změna režimu spánku                                 16

Změna v rodinných vztazích                         15

Změna stravy                                                 15

Dovolená, prázdniny                                     13

Vánoce                                                          12

Malé porušení zákona                                   11

 

 Pokud na člověka tyto stresory působí současně, body se sčítají a při součtu bodů 150 je podle této teorie až 50 % možnost vzniku onemocnění, pocházejícího ze stresu.

Pokud zohledníme tuto stupnici dětským životním situacím, zjistíme, že i děti mohou být stresem významně ohroženi. Rodiče by měli být schopni dětem pomoci.

Důležitá je v tomto ohledu prevence.

Dětem doporučujeme:

  • každodenní pohyb na čerstvém vzduchu
  • pohybové aktivity – vycházky, hry v přírodě, míčové hry, jízda na kole, plavání, lyžování, bruslení, sáňkování, bobování, aj.
  •       pravidelné zájmové kroužky – děti nepřetěžují, ale vedou k zodpovědnosti a rozvoji mimoškolních aktivit, hledání opravdových kamarádů, pocitu prospěšnosti, seberealizaci
  •  každodenní hovory s rodiči – co se dětem za den podařilo – pochvala, co se nepodařilo – proč, jak napravit, povzbudit, pomoci
  •  manuální zaměstnání – kreslení, malování, modelování, vyrábění, pomoc na zahradě, v domácnosti

 Zdroje:

http://psychologie-pedagogika.studentske.cz/2008/06/stres.html

http://nadrevo.blogspot.cz/2010/01/pracovni-vykon-stres.html